Základní a Mateřská škola Ostrava-Krásné Pole
Dějepisná exkurze - Osvětim
V listopadu navštívili žáci 8. a 9. třídy koncentrační tábory v polském městě Osvětim - tábory Auschwitz a Birkenau. Tuto dějepisnou exkurzi pořádáme pravidelně pro žáky posledních dvou ročníků naší školy. S názory a pocity účastníků exkurze se můžete seznámit dále pod jednotlivými fotografiemi. Každý reagoval jinak, myslím však, že nikoho prohlídka nenechala lhostejným. Čísla z učebnice se najednou změnila ve skutečné osudy lidí, kteří do té doby žili podobným způsobem jako my.
Martin Václavek, učitel dějepisu a organizátor exkurze
Dne 18. Listopadu 2010 jsme navštívili městečko Osvětim,které je známé koncentračním táborem. Koncentračním táborem nás provázel pán, který nám povídal o tom, co tady lidé zažili. Bylo to hrozné slyšet, jak obyčejní lidé a malé děti tady bezdůvodně umírali. Všichni si uvědomili, co se tady odehrávalo a všichni z toho byli vyděšeni. Cestou zpět všem prolétaly hlavou smutné myšlenky .
Denisa Osmančíková, 9. třída
Návštěva Osvětimi byla sice poučná, ale rozhodně to nebyl příjemný zážitek. Prošli jsme si bývalý koncentrační tábor a viděli jsme, v jakých podmínkách tam vězni žili. V jednotlivých místnostech byly vitríny s věcmi, které si s sebou lidé přivezli, ale byly jim zabaveny. Dost hrozný byl pohled na ostříhané vlasy, které tam po nich zbyly. Díky tomuto zážitku mi došlo, že bych si měla více vážit všeho, co mám a v jaké době žiji.
Lucie Smrktová, 8. třída
Z návštěvy v Osvětimi jsem měla špatný pocit. Bylo mi až úzko. Je hrozné, co tam lidem dělali a k čemu je nutili. Bylo to ale velice poučné a zajímavé.
Michaela Nosková, 8. třída
Bylo to tam hrozné. Lidé, co tam byli, jedli strašně málo jídla a museli hodně pracovat, takže hubli a hubli až zemřeli. Spali na malých postelích, kde museli spát někdy i tři. Když odtamtud někdo utekl, tak 10 jiných lidí popravili. Měli jenom jedno oblečení, ve kterém dělali všechno. Průměrná délka života tam byla 3 měsíce. Měli strašnou hygienu. Na vykonání potřeby měli jenom pět vteřin. Ti, co tam přijížděli si s sebou brali všechny své "poklady" a oni jim je vzali. Mysleli si, že jedou na výlet.
Jakub Homola, 8. třída
To, co na mne nejhrozněji působilo, byly plynové komory a to, jak lékaři dělali pokusy na dětech.
Lucie Piešová, 8. třída
Dne 18.11. jsme absolvovali exkurzi do Osvětimi. Tam jsme měli možnost podívat se do dvou koncentračních táborů. My, co nikdy nedáváme pozor a bavíme se, jsme tentokrát dávali pozor, co nám vypráví pan průvodce. Nevěřícně a beze slova jsme si prohlíželi vše, co se tam odehrálo. Všem běhal mráz po zádech, v jakých podmínkách tam lidé byli nuceni žít. Neuvěřitelná byla taky ta čisla - kolik lidí tam přišlo o život.
Kateřina Osmančíková, 9. třída
V Osvětimi mě nejvíce dostalo, kolik tam bylo lidí, vše co po nich zůstalo (např. vlasy, boty, oblečení atd...). Nejvíce mi bylo líto, jak pálili skupinku lidí, kterým při práci utekl kamarád, ale taky to, že chudé lidi, ženy a děti a nemocné posílali do komor s plynem. Sice tomu nemůžu uvěřit, že se něco takového dělo, ale myslím, že všichni, co tam pojedou (se školou nebo s rodinou), si potom budou vážit toho, co mají a nebudou si vymýšlet, protože v těch podmínkách, v jakých žili lidé v Osvětimi, to je něco příšerného. My si na jídlo vezmeme, co chceme, oni měli minimum jídla na rozdíl od toho, co jím já... Pro mě to bylo velmi poučné.
Zuzana Slončíková, 8. třída
Po cestě tam vládla ještě nálada, která by se dala nazvat legrací, která se ale po cestě zpět značně změnila. Způsobil to Auschwitz,kterým jsme procházeli se značným zaujetím, a s pomocí pana průvodce jsme poznávali minulost. Procházeli jsme například kolem vitríny, ve které byly vystavené autentické oděvy vězňů, které i samy o sobě vyprávěly minulost. Dále jsme procházeli chodbou s fotografiemi vězňů zavěšených po obou stranách chodby. Nejhorší bylo, když jsme vlezli do plynové komory, kde jste se doslova ocitli v kůži umírajících lidí. Cítil jsem se špatně. Konečně jsme již jeli do druhého,později vystavěného tábora Auschwitz II neboli Březinka(Birkenau). Když jsem viděl ploty s ostnatým drátem, musel jsem si představit, jaké peklo zde lidé prožívali. Spali na třípatrových palandách, kdy se na každé patro vešli dva až tři lidi. Krysy, které prý byly všude, okusovaly nemohoucím lidem, spícím v nejnižším patře palandy, nosy a uši. Konečně už byl konec exkurze a já mohl s plnou hlavou myšlenek odejít k autobusu, kterým jsme se v podvečer vrátili domů.
Daniel Kochaníček, 9. třída
Dne 18. 10. 2010 jsme navštívili koncentrační tábor v Osvětimi. Dozvěděli jsme se víc o druhé světové válce a co se dělo s lidmi, kteří byli dopraveni do koncentračního tábora. Exkurze byla rozdělena na dvě části. První tábor byl o hodně menší než ten druhý (byl taky starší). Výlet se všem moc líbil a byl velmi poučný …….
Jan Pleva, 8. třída
Ve čtvrtek 18. listopadu jsme my, 8.třída spolu s 9. třídou jeli na dějepisnou exkurzi do polského města Osvětim, konkrétně do koncentračního tábora. Ještě předtím jsme měli v plánu se zastavit v muzeu ryb,které je na hranicích Česka a Polska... Když jsme dorazili do Osvětimi, hned na nás dýchla ta zvláštní atmosféra, která byla ve vzduchu. Byla nepříjemná. Jakmile začal průvodce vyprávět, co se všechno za 2.světové války v tom koncentračním táboře dělo, zděsila jsem se. Pořád jsem si říkala, že to ani není možné, že by se tohle stalo. To přece nejde...Ale když jsme vešli do místnosti, kde byly 2 tuny lidských vlasů, tak mi nějak došlo, že se to všechno OPRAVDU STALO!! Když jsem viděla ty místnosti, kde byli ti lidé doslova týraní nebo kde je zabíjeli, bylo mi do breku...nebo když jsem zjistila, kolik lidí tam zemřelo...přes 3 miliony...hrozné číslo. V druhém táboře, který byl hodněkrát větší než ten první, žili lidé v hrozných podmínkách...Spali v koňských stájích, nohy jim kousaly krysy...Byl to depresivní zážitek, ale díky tomu jsem si uvědomila, že jsem ráda, že žiju tam, kde žiju.
Zuzana Bedryová, 8. třída
Výlet se mi velmi líbil. Jsem rád, že jsem poznal, jak vypadal koncentrační tábor. Tento výlet byl velmi poučný. Doufám, že se tato historie už nikdy nebude opakovat. Je mi líto lidí, kteří takto zemřeli. Poslouchat výklad o plynových komorách a o počtu lidí, kteří se tam vešli, to rozhodně nebylo příjemné.
Chotěbuz a návštěva Rybího domu se mi moc líbila. Sledování mořských živočichů i živočichů sladkovodních bylo velmi uklidňující a zajímavé. Pravý opak Osvětimi.
Martin Guňka, 8. třída
Dne 18.11. 2010 jsme 8. -9. třída jeli na dějepisnou exkurzi do Osvětimi. Když jsme přijeli na místo, dostali jsme každý sluchátka a společně jsme vyrazili s průvodcem na prohlídku. Nejdříve nám ukázal první tábor, kde jsme mohli vidět fotografie lidí, kteří byli zajati , kteří přežili, kteří umřeli. Zaujal mě např. příběh malého chlapce, kterému se podařilo utéct z tábora a žije dodnes. Udivil mě fakt, že kvůli jednomu uprchlíkovi, muselo zemřít 10 nevinných lidí. Bylo nepříjemné poslouchat, jaké nechutné poměry zde panovaly. Postupně jsme chodili do různých místností, kde jsme mohli shlédnout vlasy, boty a různé věci těchto lidí. Každý přestupek byl fyzicky trestán. Něco podobného vládlo i v druhém táboře. Tahle exkurze byla velice zajímavá, ale také velmi naháněla hrůzu. Určitě bych se tam chtěla znova někdy podívat.
Natálka Kožušníková, 8. třída
Bral bych to jako největší zločin proti lidskosti v dějinách tohoto tisicíletí. Jenom to, že odpor vůči jednomu národu může vyústit v takovou zrůdnost. Holocaust začal jenom kvůli tomu, že jeden národ se cítil privilegovanější než druhý. To, co prožili lidé v táboře Auschwitz, muselo být hrozné. Ale proti Auschwitz-Birkenau to byl úplný luxus. Když si člověk představí, že v jednom baráku žilo i 1000 lidí - musela to být hrůza. A k tomu v jakých podmínkách žili. Nemoci, výkaly, tisíce krys - vše je to odporné. To, co se stalo, by se už nikdy nemělo opakovat. A proto by osud všech vězňů nikdy neměl být zapomenut.
Jan Štverka, 9. třída
18.11. jela 8. a 9. třída ZŠ Krásné Pole na návštěvu koncentračních táborů - Osvětimi a Březinky. Autobusem jsme jeli cca 2 hodiny. Po příjezdu jsme vstoupili do hlavní budovy, kde nám byla propůjčena sluchátka. Následně začala prohlídka tábora. Průvodce nám sděloval spousty zajímavých věcí. Návštěvou tohoto tábora prohlídka nekončila. Opodál se nachází ještě jeden tábor- Březinka. Dle mého názoru byl tento tábor děsivější než Osvětim. Dojem z těchto dvou táborů byl odstrašující. Asi bych znova nejela.
Tereza Schrammová, 8. třída
Základní škola a Mateřská škola Ostrava-Krásné Pole © 2010 - 2024
Poslední aktualizace: 21. 4. 2024